Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z nejzásadnějších otázek pro zadavatele, a to již při samotném počátku úvah o veřejné zakázce, jejím zadání. Základní úprava stanovení předpokládané hodnoty je v novém zákoně o zadávání veřejných zákázek č. 134/2016 Sb. (dále také jen „ZZVZ“), obsažena v § 16.  Dle předmětného ustanovení stejně jako v předchozím zákoně č. 137/2006 Sb. platí, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky a) má být spočtena na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění a pokud zadavatel takovými údaji a informacemi nedisponuje, b) má být předpokládaná hodnota stanovena na základě informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem.

Ke stanovení předpokládané hodnoty dle bodu a) zákon nevylučuje, aby zadavatel vycházel z údajů a informací i jiných zadavatelů či soukromých odběratelů. Současně platí, že pokud má zadavatel (či jiný zadavatel nebo soukromý odběratel) údaje či informace o zakázce stejného či podobného charakteru, může současně provést i průzkum trhu dle bodu b).  Pokud však zadavatel zvolí takový postup, že pro stanovení předpokládané hodnoty bude vycházet jak ze zkušeností z minulých let a tak i z údajů získaných průzkumem trhu, může nastat situace, kdy zadavatel získá rozdílné informace o případné výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Přestože zákon nestanovuje povinnost zadavateli, aby prezentoval na základě čeho stanovil předpokládanou hodnotu, lze doporučit pro daný případ, aby zadavatel zvolil přísnější režim, tedy jednoduše řečeno vyšší předpokládanou hodnotu.

Dále dle § 16 zákona o zadávání veřejných zakázek platí, že do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, které mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku. Kromě toho se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky musí zahrnout všechny předpokládané změny, resp. změny smlouvy, které jsou zadavatelem vyhrazeny dle § 100 ZZVZ, a předpokládaná výše cen, odměn nebo jiných plateb, které zadavate poskytne dodavatelům  v souvislosti s jejich účastí v zadávacím řízení. Účelem této úpravy, kdy zadavatel do předpokládané hodnoty musí zahrnout úplně všechno, co souvisí s plněním veřejné zakázky je, aby se zadavatel nevyhýbal přísnějšímu režimu zadávání. Upozorňujeme však, že se to netýká samotného předmětu veřejné zakázky, ale předpokládané hodnoty, tedy plateb souvisejících s plněním předmětu veřejné zakázky. Přílišnou snahou spojit co nejvíce plnění k sobě (co se týče předmětu VZ) může totiž dojít k disriminaci dodavatelů, neboť u příliš rozsáhlého předmětu plnění je již výrazně menší okruh dodavatelů, kteří jej budou schopni plnit.

Pokud si zadavatel není jistý, zda plnění (resp. plnění vůči dodavateli dle § 16 ZZVZ) do předpokládané hodnoty veřejné zakázky započítat či nikoliv, přičemž započítáním může dojít k ovlivnění režimu zadání veřejné zakázky, naše rada zní, raději započítat. Je třeba mít však vždy na mysli, že i výrazné „nadsazování“ předpokládané hodnoty veřejné zakázy může být hodnoceno jako omezování hospodářské soutěže. Důvodem je, že dle výše předpokládané hodnoty se stanovuje výše jistoty, technická a ekonomická kvalifikace, výše kauce v případě podání návrhu a konečně i dle předpokládané hodnoty se dodavatelé rozhodují, zda podají do daného zadávacího řízení svoji nabídku.

Z výše uvedeného je zřejmé, že správné stanovení předpokládané hodnozy není zcela jednoduchou zaležitostí, kdy zadavatel musí při jejím stanovení zvážit spoustu okolností a hlavně při rozhodnutí o její výši dbát na to, aby neporušil základní zásady platné pro zadávací řízení (především zákaz diskriminace dodavatelů a omezování hospodářské soutěže). Jelikož se jedná o důležitou a složitou problematiku, budeme Vás postupně seznamovat s jednotlivými instituty a skutečnostmi souvisejícími se stanovením předpokládané hodnoty.